„Otec:...k tradici naší společnosti vždy patřilo střídání scén dojemných a dramatických a v těch vaše manželka předčila naše očekávání. Ale situace oddychovější, hravější jsou v duchu toho, co si přeje, přeje nebo vyžaduje, naše publikum. Měli bychom toho litovat, nevím, ale nemůžeme poskytovat víc prostoru a času vážným tragédiím a jejich dojemným zvratům, aniž bychom tím ještě víc, pokud to ještě lze, aniž bychom tím ještě víc přitížili našemu podniku, protože, jak dobře víte, jde nám o podnikání.“